STREČINK VS. JÓGA. CO BOLÍ, TO NESÍLÍ.

20.5. 2021Hana Vildomcová929x

Slovo strečink pochází z angličtiny a znamená protahování, roztahování, natahování. Strečink je esenciální součástí kvalitně sestaveného tréningu. Minimalizujete riziko zranění a to je dobrý důvod, proč strečink zařadit před výkonem i po něm. Strečink také pomáhá zkrátit dobu potřebnou k regeneraci svalů. A je jedno, jestli si jdete zaběhat, na kolo, brusle nebo na celodenní túru. Méně bolesti a více lehkosti. PROTAHUJTE SE!

Strečink a jóga k sobě mají velmi blízko. Považovat jógu za strečink by ovšem byla hodně velká bagatelizace. Jóga jako filozofická nauka nemůže být strenčingu vzdálenější. Je pravdou, že józe ani strečingu není vlastní dynamika a spěch. Jóga je životní styl a strečink pouze vychází z jógových ásán (pozic těla).

Zatímco jóga klade důraz na propojení pohybu s dechem na pozadí ztišené mysli, strečink tak jak ho na západě známe, je spíše gymnastika a tělocvik.

Dříve jsem se často setkávala s názorem, že jóga je převlečený strečink. Že na lekci jógy se přece „jen“ strečuje. Pokud čtete tyto řádky, velmi pravděpodobně jste jógou už políbení. Vaše tělo chce ten pocit po lekci jógy zažívat zas a znova a nejspíš máte naprosto jasno v tom, proč vstáváte na lekci v 6 ráno nebo jste ochotní po náročném dni praktikovat ještě v 8 večer. Kvůli strečingu byste nic podobného nejspíš nedělali:-).

Strečink i jóga společně vychází z předpokladu, že když jsme ve stresu, máme i vyšší svalové napětí.

Stres se nejčastěji ukládá na dvou místech v těle. V RAMENO-KRČNÍ OBLASTI A V PÁNVI.

Pokud snížíme svalové napětí v těchto oblastech, uvolní se i část psychické tenze. A to chceme. Uklidit v těle a uklidit v hlavě. Jóga, na rozdíl od strečingu, umí víc než jen dobře protáhnout tělo. Její přidaná hodnota je v propojení vědomého pohybu s dechem, ideálně bez veškerých rušivých vlivů našich myšlenek .

A teď trocha praxe. Pojďme se podívat, které jógové ásány uvolní napětí z oblastí kyčlí a pánevního dna. Většina z nich se dá provádět na židli. V kurzu JÓGA NA ŽIDLI vás naučím konkrétních 7 sestav na uvolnění přetížené šíje, ramen a beder.

Strečink z jógových pozic přirozeně vychází. Když budete pozorovat sportovce před nebo po tréninku, uvidíte nejednu jógovou pozici. Nutno dodat, že hodně zrychlenou a dynamickou.

Kyčle příjemně uvolní poloha holuba /kapotanasana/, indický dřep /malasana/, čelo ke koleni v sedě /janu sirsasana/, pozice ještěrky nebo pozice žáby. Oblast šíje bude spokojená v pozici můstku /setu bandhasana/, pozici ryby /matsjasana/ nebo kroužky kolem osy krční páteře a protažení doplníte do úklonu pomocí dlaní.

Konkrétní tipy na uvolnění šíje a další inspiraci v péči o záda najdete na mém Instagramu nebo Facebooku. O tom, jak důležitá je spánková poloha pro zdraví krční páteře se dočtete v neplaceném ebooku TAJEMSTVÍ ZDRAVÉ ŠÍJE ZAČÍNÁ V LOŽNICI.

TEĎ A TADY

Znáte vaše fyzické hranice? Dokážete je respektovat? Jak moc je pro vás důležité pečovat o svoje tělo? A co pro vás znamená o něj pečovat? Způsobili jste si někdy při sportu zranění? Cítíte ještě dnes zraněné místo? Nakolik bylo zranění ovlivněno nepozorností a nakolik to byl výsledek „náhody“?

Vnímání vlastního těla nás učí napojit se na svůj vnitřní zdroj. Najít svůj vnitřní vesmír, který tak často hledáme venku jako odraz naučených obsahů naší mysli. Zatímco trávíme čas v myšlenkách na to, co už se stalo (nezměníme to, a proto nemá smysl se tím zabývat) nebo v úzkostiplných scénářích budoucích událostí (většina z nich se nikdy nevyplní), ztrácíme kontakt s přítomností. Nejsme „doma“ ve svém těle. Nejsme v přítomném momentu. A právě tuto dovednost moc ráda učím a předávám na svých lekcích.

Jak se zastavit v pohybu. Jak soustředit pozornost na tu velmi jemnou hranici mezi „moc málo“ a „příliš mnoho“. Na to, že právě teď je ten čas být tady. V přítomnosti. Nacházet hranice vnitřního prostoru prostřednictvím pozorného naslouchání tělu. Pozorovat pocity a svoje reakce na ně.

Shrňme si to. Pro zdravý a tělu prospěšný pohyb (ať už je to jóga nebo sport) je zapotřebí nejdříve sval napnout, následně uvolnit a doprotáhnout. Kdybychom si tento návyk osvojili, nemuseli bychom řešit trable typu natržený sval nebo utržená Achillovka.

Až budete příště váhat nad tím, jestli strečovat, vzpomeňte si, že strečink chrání svaly před natržením.  Vytváří v těle svalovou rovnováhu. Tzn. prodlužuje zkrácené svaly a posiluje ty oslabené. To je ve zkratce ta nejdůležitější esence pro  správné držení těla, funkční hluboký stabilizační systém a vyrovnanou psychiku.

Sval se totiž proti natahování za hranu chrání tím, že ztuhne. Když natáhnete sval velkou silou (švihem, přetažením), sval se smrští. Je to způsob, kterým se chrání před poškozením. 

KDYŽ SVAL PŘETÁHNETE, SMRSKNE SE A ZTUHNE

Podobná reakce těla přijde, když se dotkneme něčeho horkého. Ještě než si to uvědomíte, vaše tělo automaticky ruku od horkého předmětu stáhne. Násilným protahování (pérování nebo švih) vyvoláme v těle ochranný reflex. Ve svalech vznikají mikroskopické trhlinky a v konečném důsledku bolest. Z trhlinek vznikají jizvy uvnitř svalů a tak způsobují ztrátu pružnosti. Svaly jsou tvrdé a bolestivé. Neplatí tedy oblíbené rčení, že „CO BOLÍ, TO SÍLÍ“. Naopak, zdravé protahování není bolestivé. Bolest je VŽDY signálem těla, že něco není v pořádku. 

DECH = PALIVO PRO VÝKON

Pokud v dané poloze nemůžeme volně dýchat, pak protažení není funkční. K protahovanému svalu neproudí krev. Je potřeba vrátit se o krok zpět, aby dech plynul přirozeně a v plnosti a do svalu proudily výživné látky, které doplní energii. Plný jógový dech pomáhá zásobovat svaly kyslíkem (a energií). Když se svaly při zátěži smršťují, vytváří KYSELINU MLÉČNOU (laktát). Strečink, doplněný o pitný režim, pomáhá přirozeným způsobem odbourat z těla laktát. Proto když protažení po výkonu vynecháte, svaly vás budou bolet zbytečně dlouho a zbytečně moc.

ZÍVNĚTE + VYPLÁZNĚTE JAZYK

Mám pro dva netradiční tipy na závěr tréninku nebo lekce jógy.

  1. Dopřejte si ZÍVNUTÍ. Zahýbejte spodní čelistí všemi směry. Je to skvělý a tolik potřebný strečink pro ústní dutinu, dno ústní a dýchací cesty. Zapíchněte špičku do jedné a do druhé tváře, projeďte si jazykem mezi horním rtem a horní čelistí a mezi spodním rtem a spodní čelistí. Málo se ví, jak skvěle tato technika funguje při uvolnění napětí ze svalů kolem hrdlazívnutí také uvolňuje napětí v šíji.
  2. Jako třešničku na dortu udělejte jednu věc. Věc, kterou jste naposledy a s velkou chutí prováděli hodně dávno. VYPLÁZNĚTE JAZYK!. Dokud nevyzkoušíte, nezažijete tu lavinu uvolnění v těle. Dovolte si být na chvilku malým dítětem. Vzpomeňte si, jak osvěžující a zábavné je poslat pocity frustrace z těla ven společně s vyplazeným jazykem. Jazyk vyplázněte co nejvíc a nejdál. Vydechněte při tom silně a nahlas ústy. A nezapomeňte, je to skvělá prevence proti vráskám kolem úst, na krku i proti dvojité bradě. Vypláznutí jazyka uvolňuje napětí krčního svalstva. Vyzkoušejte hned teď!

Žijte s lehkou hlavou!

Hanka

Zdroje: Jóga, osem stupňov výcviku, Milan Polášek, Emoce a jóga, Míla Sávitrí Mrnuštíková Jóga pro sportovce, Ryanne Cunninghams

Inspiruji k POHYBOVÝM SVAČINKÁM v kanceláři. Ráda a často zvedám lidi ze židlí. Posledních 7 let rovnám ZÁDA a šíje na lekcích jógy ve firmách. Na workshopech ukazuji, JAK SEDĚT bez BOLESTI a jak si vytvořit ZDRAVĚJŠÍ pracovní prostředí. Jsem autorkou ebooku KANCELÁŘSKÉ DESATERO a videokurzu JÓGA NA ŽIDLI. Více o mně najdete TADY.